V dnešním světě nestačí k zajištění bezpečnosti měkká síla, Evropská unie proto potřebuje účinnou obrannou politiku, řekl v pátek 2.6.2017 na bezpečnostní konferenci v Praze předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
A televizní stanice a všechny zpravodajské servery toto prohlášení jako papouškové opakovaly. Domnívám se ale, že ani ty rozkošné hlasatelky - pardon, redaktorky ČT - ani většina národa netušila a ani dodnes netuší, co to ta podivná měkká síla vlastně je. Není to ona záhadná síla z hvězdných válek a už vůbec nic, co by snad souviselo s věkem oslabeným mužstvím eurokomisařů.
Tak jsem zagoogloval a zde je výsledek mého pátrání po tomto nepochybně světově důležitém fenoménu, kterého mají politici plná ústa.
Někteří odborníci či spíše překladatelé anglického výrazu "soft power" také místo měkké síly hovoří o měkké moci. Americký neoliberál a politolog Joseph Nye z Harvardovy univerzity přišel v roce 1990 s pojmem měkká moc (viz Bound to Lead: The Changing Nature of American Power a Soft Power). Nyní se pojem měkká moc či spíše síla dostal do politického slovníku a existuje způsob, jak měřit jeho index a porovnávat tak měkkou sílu jednotlivých států světa. Tvrdá moc (hard power) spoléhá na složku především vojenskou a ekonomickou, index definice měkké moci (soft power) vychází z atraktivity hodnot kterými stát oplývá, nabízí je k volnému použití a působí na své mezinárodní okolí. Posuzuje se kvalita státních i ostatních institucí, hodnotí se diplomatická infrastruktura, schopnost vytvářet mezinárodní normy a standardy chování.
Aktuální a uznávaný žebříček měkké síly států světa vydal v loňském roce britský institut Portland communications, který se na zvláštní stránce svého webu odvolává na zmíněného politologa Josepha Nye a jeho tři pilíře měkké síly: politické hodnoty, kultura a zahraniční politika. Tyto tři kategorie institut Portland rozvedl do šestasedmdesáti kritérií prostřednictvím šesti dílčích indexů objektivních dat (Government, Culture, Education, Global Engagement, Enterprise, Digital) a sedmi kategorií dat získaných z mezinárodního šetření.
Výsledné hodnocení z roku 2016 pak například Českou republiku uvádí na 29 místě těsně za státy jako Řecko, Maďarsko, Rusko a Čína. Index měkké moci České Republiky je 44.43. Pro porovnání: Spojené státy jsou na prvním místě s indexem 77.96 následovány těsně UK s indexem 75.97. Dále zde nalézáme Německo 72.60, Švýcarsko 67.65, Belgii 59.70. Nejsme tedy v žebříčku třiceti světových státu na čele, ale být v těch třiceti přece jen něco znamená. Materiál institutu Portland z roku 2016 nazvaný "The Soft Power 30" si můžete stáhnout zde. Výsledková tabulka indexů je na straně 36-37 a pozornosti hodný je i graf na straně 47 rozsáhlého souboru ve formátu PDF.
Tolik informace o pojmu "měkká síla", i když já bych spíše v češtině doporučoval pojem "klidná síla", bohužel si jej přisvojili již naši milí lidovci. Myšlenku, že lepší je působit s klidem na svět na dálku než se vrhat se svými vojáky do cizích zemí a používat zde "tvrdou sílu", například prosazoval minulý americký president Obama. S tvrdou silou to zkoušeli například staří Římané a podívejte se jak nakonec dopadli: napadení Germáni je nakonec obsadili.
V závěru pražské bezpečnostní konference členů EU ovšem zaznělo doporučení, že je třeba pokračovat ve zbrojení, sjednotit své požadavky na zbraňové systémy nejlépe vždy u jednoho dodavatele aby se ušetřilo a bylo tak dosaženo technologické jednoty směřující nenápadně k vytvoření společné armády EU. Jistě na tom vydělají zbrojaři, tedy jen ti vybraní a pokud pod působením strachu z napadení vnějšího nepřítele, který nebyl zcela přesně definován, dojde k vytvoření armády EU, pak už bude nezbytné přetransformovat EU do FES - Federace Evropských Států. I když taková vize spíše připomíná některé americké scifi, které se v převážné míře zatím bohudík nikdy neuskutečnily.
Doporučuji také článek M.Raduševiče uveřejněný v LN s názvem "Žijeme v novém světě měkké moci".
10.6.2017 16:35
Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.
