Čas od času se vynoří případy, zejména když někdo zemře nebo onemocní vážným zápalem plic a některého lékaře napadne provést test na bakterii Legionella Pneumophila.
A vždy je při pátrání zdroje nákazy zjištěno, že provozovatel systému rozvodu teplé vody zanedbal hrubým způsobem své povinnosti, které mu ukládají příslušné české normy a od roku 2012 částečně i evropské směrnice.
Ušetřím si práci s napsáním tohoto článku a odcituji zde text, kterým jsem uveřejnil již v roce 2003:
V souvislosti s cestujícími, kteří se nedávno na německé lodi nakazili bakterií Legionella pneumophila upozorňuji na trvalé riziko, které na vás čeká nejen v nemocnicích, ale i u vás doma v rozvodech teplé i studené vody, v klimatizaci i jinde.
Bakterie L. Pneumophila byla izolována z rozvodů teplé i studené vody, ze sprch, z vodovodních kohoutků, z chladicích věží klimatizace, ze zvlhčovačů vzduchu, z dekorativních fontánek, z vířivých lázní a inhalačních přístrojů. Ideální podmínky pro množení legionely nastávají při solárním ohřevu vody. Agens bylo ale také nalezeno v potocích, rybnících i ve vlhké půdě. Vykazuje značnou odolnost vůči vlivům zevního prostředí a dlouhé měsíce přežívá jak v pitné, tak v destilované vodě.
V roce 1998 vznikla v České republice velká epidemie legionelóz, a to v novostavbě transplantačního oddělení pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Od 15. května do 30. června tu po transplantaci jater onemocnělo třináct pacientů zánětem průdušek, osm z nich zemřelo. Legionela byla izolována u čtyřech postižených. Totožný nález byl zjištěn při rozboru vody. Na oddělení byla nařízena technická a protiepidemická opatření.
Před dvěma lety v listopadu 2000 byl na chirurgické oddělení v Nymburce přivezen po havárii pacient arménské národnosti, dlouhodobě žijící v České republice. Odtud jej lékaři kvůli těžkému stavu přeložili na ARO v Mladé Boleslavi. Pro přetrvávající teploty a nález na plicích mu lékaři udělali potřebné výtěry a vyšetření. Výsledek prokázal onemocnění legionelou. V souvislosti s dalším onemocněním legionelou u pacienta IKEM Praha, jenž předtím rovněž ležel na dialyzačním oddělení v Mladé Boleslavi, hygienici prozkoumali vzorky teplé vody s pozitivními výsledky na sále ARO, dialyzačním sále a na vodovodním kohoutku. Ve všech případech byla prokázána legionela. S legionelou, která se usadila ve vodovodním potrubí, bojovalo dlouhé týdny na přelomu roku 2001-2002 rovněž kardiocentrum olomoucké fakultní nemocnice. Problém postihl nemocnici nedlouho poté, co byla slavnostně otevřena. [Pramen: Týden, 7.9.2002]
Na závěr si jistě žádáte nějakou odbornou radu, jak na to, . Odpovím citací z jedné internetové diskuze:
Dotaz Jaroslav Kaufman 12.03.2003 15:43
Instaloval jsem tepelné čerpadlo (TČ) pro topení i ohřev TUV(teplá užitková voda). TČ umožńuje ohřev TUV až na 60°C.
Z hlediska úspor a provozu domu ohřívám nyní TUV na 50°C.
Na jakou teplotu musím vodu ohřívat, abych měl jistotu že zabráním vzniku legionelly. Případně jak často musím zajistit zvýšenou teplotu ohřevu.
Odpověď EkoWATT 14.03.2003 20:02
Podle platné normy (ČSN 06 0320) byste měl periodicky ohřívat vodu minimálně na 70°C. Tato teplota zajistí dostatečnou "desinfekci". Periodicitu zvolte jednou týdně a neměl by nastat žádný problém. Ohřev na 70 °C můžete zajistit elektrickým topným tělesem (máte-li kombinovaný zásobník, což byste měl mít). Teplota TUV na výstupu z místa její centrální přípravy (s výjimkou krátkodobé odběrové špičky, tepelné desinfekce nebo technologického účelu) by měla mít teplotu 55-60°C.
Asi vám vrtá hlavou, jak se ta Legionella Pneumophila může dostat do vašeho domácího rozvodu vody nebo klimatizace? Je to prosté: jak jste už možná postřehli, šíří se vzduchem stejně, jako například chřipka. V nepatrném množství se tedy dostává ze vzduchu i do pitné vody při její výrobě. Nejvíce se jí pak líbí v zásobnících teplé vody a v zapomenutých potrubích, ze kterých se málo odebírá voda a která nejsou zapojena do okruhu, voda v nich tak neproudí a bakterie se zde v teple může namnožit.
A ještě jedna rada: máte-li doma průtokový ohřívač teplé vody s nádržkou, nastavte si jej tak, aby se v něm voda zahřívala minimálně na těch 70-80°C a to zejména tehdy, pokud jste teplou vodu delší dobu nepouštěli. Šetření se v tomto případě nemusí vyplatit. Týká se to samozřejmě i domácího bojleru na teplou vodu. Naproti tomu jsou bezpečné plynové průtokové karmy nebo elektrické průtokové ohřívače, které vyrábějí teplou vodu bezprostředně před použitím z pitné studené vody.
A ještě jedna rada: důkladně si izolujte rozvod studené vody tak, aby se neohříval od trubek teplé vody nebo topení. V něm totiž preventivní ohřev realizovat nejde a tak se může legionela namnožit i tam!
Tolik můj článek z roku 2003. V rámci aktualizace informací uvádím i odkaz na odborný článek Legionella v pitné vodě určený zejména pro projektanty a provozovatele rozvodů teplé vody.
Na závěr položím jednu otázku: jak to, že za šíření této bakteriální nákazy nedodržováním povinností provozovatele rozvodů teplé vody nebyl pravděpodobně dosud nikdo obviněn a po právu odsouzen, v případech úmrtí i odsouzen k finanční náhradě pozůstalým???
