Naprostá většina médií a zejména politiků všech druhů zcela opominuli fakt, že podle britských zákonů má výsledek referenda o vystoupení Velké Británie (VB) z EU jen význam poradní! Teprve parlament musí na základě takového "lidového" doporučení hlasovat o tom, zda opravdu hodlá VB z EU vystoupit. Zdali se to stane, zatím ale nic nenasvědčuje. Unijní představitelé se naopak usilovně snaží přinutit Camerona k onomu závažnému prohlášení, požadavku zahájit vystoupení VB z EU podle článku 50 Lisabonské smlouvy. Proč tak spěchají? Mají zejména Němci nějaké zvláštní důvody k tomu, aby VB z EU skutečně vystoupila a to co nejdříve?
Důvody jsou celkem zřejmé a zřetelné: poté, co VB nebude členem EU přejde veškerá skutečná moc v Unii na Německo a tak se uskuteční onen dávný německý sen o ovládnutí celé Evropy. Vždyť už zbývá jen několik kroků k ovládnutí nejen celého Balkánu, ale i Běloruska a Ukrajiny. Tentokrát se snad ale na Moskvu nepotáhne...
Je jisté, že do těchto plánů se účast VB jaksi nehodí. Tím, že se těch "zpropadených Anglánů" s věčnými výjimkami a speciálními požadavky my, občané Evropské unie, zbavíme, vznikne nám už jen jeden nepatrný problém: jak se zbavit té nechutné angličtiny, která se tak nějak bez hlasování stala úředním jazykem EU. Nejlepší bude prostě nenápadně přestat vydávat oficiální dokumenty EU v anglickém jazyce a soustředit se na osvědčenou němčinu a francouzštinu, občas, aby se neřeklo i italštinu.
Jak to ovšem ve skutečnosti dopadne, není jisté. Podivné je, že se o nutném potvrzení výsledků referenda britským parlamentem nijak zvlášť v médiích nepíše, snad kromě článku Stephana Lendmana nazvaném Brexit Referendum Is Non-Binding. UK Parliament Not Voters has Final Say. Podobně popisuje situaci i David Allen Green v článku Can the United Kingdom government legally disregard a vote for Brexit?.
Také labouristický poslanec David Lammy vyzval parlament, aby "zastavil toto šílenství" a hlasoval proti rozhodnutí z referenda opustit Evropskou unii. Doslova na Twitteru píše: "Musíme zastavit toto šílenství a skončit s touto noční můrou prostřednictvím hlasování v parlamentu. Náš suverénní parlament musí nyní hlasovat o tom, zda bychom měli ukončit EU." Říká to nejspíše proto, že si je vědom této možnosti, jak nemastný neslaný výsledek referenda odmítnout a nechat hlasovat Brity ještě jednou, doopravdy, nebo to nechat plavat. O tom, jak to vlastně s platností referenda je, popisuje stávající situaci The Guardien v článku Is the EU referendum legally binding?.
Přestože se rozhořčení obyvatelé Londýna rozhodli mezitím založit vlastní stát a zůstat v EU (???), další statisíce či dokonce milionů Britů podepisují petici pro zopakování referenda a Skotové se chystají odtrhnout, situace je nadále nepřehledná. Doufejme jen, že zasáhne britský parlament, prohlásí referendum za zmatečné či zmanipulované a vyhlásí nové hlasování například s povinnou účastí alespoň 75 procent voličů a s požadavkem dosažení nejméně 60 procent hlasů nutných k tomu, aby parlament definitivně rozhodl. Protože pokud má naše pidirepublika nadále zůstávat v tom spolku zvaném EU, raději bychom v něm byli společně s Anglány, Skoty a Iry.
