Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se nejlépe zaopatřit na důchod?

30. 01. 2017 9:00:00
Naši politici, zákonodárci a reformátoři všeho druhu se potýkají s železnou koulí na noze státního rozpočtu zvanou důchodci znovu a znovu a stále neúspěšně.

Jiné civilizované státy na tom nejsou o nic lépe, ve stejné pasti se zmítá Německo a ani často zmiňovaný švédský model není nic zázračného.

Státem vyplácená penze je výplod moderních snah bránit občanskou společnost před sociálním chaosem. Jestliže se dnes potýkáme neúspěšně s existencí pár tisíc bezdomovců, žebráků a loupících chudých, asi bychom se nevypořádali s tlupami zestárlých obyvatel bez stálého příjmu, kteří by se nepochybně věnovali rabování skladů potravin ve snaze uhájit holý život.

S ohledem na obecnou nezodpovědnost panující v naší populaci je nutné, že po většinu života musí každý zaměstnaný občan odevzdávat povinně do státní kasy značnou část svého výdělku pod záminkou sociálního pojištění, které ale žádným pojištěním není, protože se tyto vybrané peníze okamžitě používají pro výplatu důchodů. Nelze přitom přistoupit na praxi, že by si každý občan místo toho zcela dobrovolně během svého života ukládal jisté částky na účet ve státem garantované bance, která by je zhodnocovala alespoň do výše skutečné inflace. Většina lidí by totiž nespořila prakticky nic, protože něco jako odpovědnost za svůj budoucí život je pro ně mimo jejich hranici pudu sebezáchovy.

Proto je nutné, aby každému z nás byly tyto prostředky odebírány násilím, které navozuje v řadě svobodomyslných občanech pocit života v otroctví. Ovšem zapojení se do moderní "civilizované" společnosti jako námezdní síla není nic jiného, než jistá forma dobrovolného otroctví. Většina lidí "chodí" do práce, protože musí, protože chápou, že by jinak v krátké době buď zašli hlady nebo by se museli dát na dráhu zločinu. Povinnost pracovat jsme ale v naší nové demokratické společnosti zrušili stejně jako stíhání příživníků. To jisté nemalé části občanů vyhovuje a tak kradou, loupí, přepadají banky. Žijí tak svobodněji než "ostatní pitomci, co denně zařezávají někde ve fabrice", nežijí přitom v hrozných obavách z případného života ve vězení, protože ta naše současná "nápravná zařízení" se spíše podobají domům péče o bezmocné či spíše nesvéprávné občany.

Těm odpovědnějším z vás mohu doporučit následující: nespoléhejte na státní systém důchodového zabezpečení a dělejte všechno pro to, abyste do tohoto "průběžného" systému odváděli co nejméně. Snažte si přitom vytvořit finanční rezervu pro dobu, kdy vás pro vyšší věk vysypou ze zaměstnání nebo zkrachujete ve svém podnikání či vypadnete z koloběhu vydělávání peněz pro nemoc. Je jedno, jak si takovou finanční rezervu vytvoříte. Můžete prostě spořit v nějaké důvěryhodné - například švýcarské - bance, nebo investovat do výstavby bytu či domu, který budete pronajímat, případně budete postupně nakupovat zlaté pruty, šperky nebo akcie Microsoftu. V každém případě mějte ale jasný plán, jak se v případě nouze dostanete k hotovým penězům. Skoro se jako nejlepší jeví nákup drobných starožitností, jejichž ceny budou nepřetržitě stoupat a není žádným problémem je rychle prodat těm, kteří si teprve takovou životní rezervu vytvářejí. Hlavně neváhejte a začněte. Protože staroba se k vám blíží nezadržitelně i ve věku kolem dvaceti let.

Kdybyste se na sklonku života snad přesto ocitli v absolutní bídě někde na ulici, pak se vypravte třeba do poslanecké sněmovny, vyberte si tam nějakého politika slabší konstituce a pořádně si ho podejte klackem. Proč politika? Inu, za napadení spoluobčana se statutem veřejného činitele vám soud vyměří delší pobyt. V krátké chvíli se ocitnete v teple, s pravidelnou stravou a slušnou lékařskou péčí. Umístí vás jako zločineckou prvničku do té nejnižší nápravné skupiny. V klidu budete moci začít třeba malovat obrazy nebo psát vlastní paměti, prostě něco z toho, na co jste celý život neměli čas. Koneckonců i pan bývalý prezident Havel si ten pravidelný a bezstarostný život v base pochvaloval. Takže se není čeho bát. Hleďte proto do své budoucnost s optimismem, ať už ti naši milí zákonodárci vymyslí cokoliv.

Autor: Jan Bílek | pondělí 30.1.2017 9:00 | karma článku: 10.97 | přečteno: 313x

Další články blogera

Jan Bílek

Legionella pneumophila - smrt ve vašem vodovodu.

Čas od času se vynoří případy, zejména když někdo zemře nebo onemocní vážným zápalem plic a některého lékaře napadne provést test na bakterii Legionella Pneumophila.

8.11.2016 v 9:05 | Karma článku: 16.12 | Přečteno: 572 | Diskuse

Jan Bílek

Pomatený televizor Sony.

Po příjezdu z dovolené jsem automaticky zapnul televizor SONY KDL-40atd a ono nic. Na všech kanálech jen zpráva "Není signál".

10.8.2016 v 9:00 | Karma článku: 19.15 | Přečteno: 681 | Diskuse

Jan Bílek

BREXIT ještě neplatí !

Naprostá většina médií a zejména politiků všech druhů zcela opominuli fakt, že podle britských zákonů má výsledek referenda o vystoupení Velké Británie z EU jen význam poradní!

27.6.2016 v 9:00 | Karma článku: 10.78 | Přečteno: 563 | Diskuse

Další články z rubriky Hyde park

Ivan Smetana

Cenzura na blog.iDnes.cz

U příspěvku "Agitka zvaná Gangsterka" není možná diskuze. I přesto, že byla nastavena správně, nelze diskutovat. Proč? Bojí se snad někdo komentářů k případu Radovana Krejčíře? Ve videu není nic, co by nebyla pravda.

23.3.2017 v 8:51 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 148 | Diskuse

Libor Popovský

Statistika nuda je, má však cenné údaje. – ÚNOR

Zrcadlo, zrcadlo, pověz mi: Kteří blogeři byli na blogu zdejším v měsíci únoru nejdoporučovanější? Druhá a zároveň na dlouhou dobu poslední část mé statistiky...

20.3.2017 v 10:40 | Karma článku: 8.15 | Přečteno: 283 | Diskuse

Štěpán Bicera

Devět let jsem měl otevřenou diskuzi

Zpočátku se jí zúčastňovali anonymové. Své anonymity možná zneužívali, ale sám jsem se pod blogy setkával vesměs jen se slušnými lidmi. Dnes jsou diskutující, stejně jako blogeři pod jmény, ale některým adresnost očividně nevadí.

1.3.2017 v 11:37 | Karma článku: 26.34 | Přečteno: 612 |

Jaroslav Andrýsek

Můj dům, můj hrad

Místo, které nazýváme domovem, je pro každého člověka symbolem soukromí a bezpečí. Pokud je z jakýchkoliv příčin narušeno, je to obrovský zásah do života a může vyústit v tragedii, jako v případě pana Jaroslava Janoty.

25.2.2017 v 15:17 | Karma článku: 25.03 | Přečteno: 540 | Diskuse

Marie Jandová

Pieta je pieta, karma je karma a peníze za reklamu jsou peníze za reklamu

Opravdu jsem v úžasu, jak moudré rozhodnutí redakce o stažení posledního blogu pana Jaroslava Janoty s jeho „dopisem na rozloučenou“ zabránilo tomu, aby tento portál na jeho tragédii vydělával.

24.2.2017 v 10:32 | Karma článku: 22.80 | Přečteno: 585 | Diskuse
Počet článků 101 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2325
Nezávislý, neziskový, nestátní a neveřejnoprávní postarší publicista, který se nehodlá vrátit do hrobu.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.