Děkujeme a odejděte, milí lékaři!

Podle výzvy  Děkujeme, odcházíme jsou už 21 let čeští lékaři ignorováni a na okraji zájmu. Personální devastace nemocnic pokračuje. Mladí lékaři odchází do ciziny. Podle Martina Engela, předsedy LOK-SČL, "původním cílem výzvy Děkujeme, odcházíme, bylo přinutit všechna odpovědná místa k jednání." Je tedy zřejmé, že ve skutečnosti nebyl a ani být nemohl cílem "výzvy" hromadný exodus lékařů do "ráje lékařů" kamsi směrem na západ.

Jenže očekávaná reakce vlády a zejména ministerstva zdravotnictví se nekonala, vláda ani ministr na zadek nepadli, nesáhli do peněz daňových poplatníků a nepřidali lékařům peníze k Vánocům.

"Výzva" jen zkomplikuje život těm lékařům, kteří byli tak naivní, že podepsali a "deklarovali tak svoji připravenost a rozhodnutí ukončit pracovní poměr ve své nemocnici k 31. 12. 2010". Teď budou mít starosti možná i o další zaměstnání, pokud ministerstvo splní svoje hrozby a tu "jejich" nemocnici promění v LDN nebo domov důchodců, v lepším případě se budou muset doprošovat "svého" ředitele, aby je milostivě vzal zpátky, případně se mohou přesunout do jiné nemocnice a možná si i zvýšit plat. Podívejme se na třináct "zločinů" českého zdravotnictví sepsaných autory výzvy (v závorkách je uveden můj komentář):

1.České zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované - podíl HDP osciluje kolem 7 %, zatímco obvyklý průměr v EU je 10 %. Ze sledovaných zemí OECD jsou za námi pouze Polsko, Mexiko a Korea.(To je velice klamné srovnávání. Ekonomicky vyspělejší země dávají na zdravotnictví vyšší podíl svého hrubého domácího produktu proto, že tam jsou vyšší ceny zdravotní péče, větší využití moderních technologií, postupů a léků a také lepší platy zdravotníků.)

2.Nízká platba státu za státního pojištěnce, která neodpovídá objemu financí za péči, které tito "státní" pacienti zkonzumují. Neexistence systému komerčního připojištění. (Soukromé připojištění by se jistě zavést mělo. Peněz je ale ve zdravotnictví dost. Jen se nesprávně utrácejí. Není žádná kontrola přes zbytečně opakované úkony a zejména vyšetření. Slibný IZIP se pro nezájem lékařů neprosadil. Opakování vyšetření je přece dobrý byznys.)

3.Velké rezervy ve vnitřním chodu zdravotnictví - největší položkou je chaos v lékové politice, kudy utíkají miliardy. (Přestaňte konečně předepisovat zbytečné drahé léky a jezdit na dovolené či "semináře" placené producenty léků. Peníze za léky jsou právě ty peníze, o které byste mohli dostat více ve svém platu. Výdaje za léky v Česku tvoří 22 procent všech nákladů ve zdravotnictví, větší náklady na léky jsou již jenom v Maďarsku, Polsku, Slovensku, Itálii a Nizozemí. Nejnižšími výdaji za léky se mohou pochlubit Dánsko a Švédsko - pod 10 procent.)

4.Podivné hospodaření v nemocnicích - předražené zakázky (stavební, nákup přístrojů a léků a pod.). Platy zdravotníků jsou jedinou položkou, za níž nelze získat provizi. (Kdo jiný než lékaři by měli kontrolovat nákup přístrojů a léků. Naopak jsou to často právě oni, kteří žádají nejnovější technické novinky.)

5.Nízké platy lékařů, které neodpovídají náročnosti povolání, potřebnému vzdělání a prestiži. (O společenské prestiži lékařů by se dalo s úspěchem pochybovat. Spíše se jich pacienti bojí než aby je obdivovali.)

6.Zcela destruovaný systém vzdělávání, který vede k odchodu mladých lékařů do ciziny. (Ano, ti ale odcházejí především proto, že tu pro ně prostě nejsou místa na vyšších postech, kde přesluhují "zasloužilí odborníci".)

7.Odchody lékařů do ciziny kvůli lepším pracovním podmínkám. Zůstávající lékaři jsou zatěžováni vyšší odpovědností, než odpovídá jejich kvalifikaci a vyšším počtem přesčasové práce. (Nesmysl: žádný nedostatek lékařů u nás není. Česko se může pochlubit 14. nejvyšším počtem lékařů připadajících na obyvatele na světě. v roce 2000 jsme měli na tisíc obyvatel 3,7 lékaře, v roce 2004 to byli čtyři lékaři a v roce 2008 už 5,1 lékaře. V Evropské unii je přitom průměr 3,7 lékaře na 1000 obyvatel.)

8.Nedodržování zákoníku práce vede k přetěžování lékařů a následně i k možným chybám lékařů, které je vystavují postihu. (Tak kde jsou ty lékařské "odbory"? Proč se lékaři nebrání přetěžování? Není to především ve špatné organizaci práce?)

9.V roce 2013 přestane platit výjimka u evropské směrnice o přesčasové práci, která bude klást ještě větší nároky na personální vybavení nemocnic. (Dtto co bod 8.)

10.Kvůli personálnímu nedostatku, špatné organizaci a neracionálnímu nakládání s finančními prostředky dochází ke zhoršování péče o pacienty, za něž nechtějí lékaři přebírat odpovědnost. (Udělejte si především pořádek ve své nemocnici. Schůzujte a demonstrujte před kanceláří ředitele.)

11.Nesplněné sliby politiků - od roku 1989 jsou lékaři přesvědčováni, že nejprve se musí změnit systém a pak dojde k napravení jejich platů. Doposud se tak nestalo. (Politici vám žádné platy neupraví. Od toho je vedení vašich nemocnic.)

12.Politické strany vedou o zdravotnictví ideologickou válku, přičemž ke změnám je třeba dohoda politiků napříč spektrem, jak je patrné v cizině. (Žádná dohoda "napříč" tomu nepomůže. Politici rozumí zdravotnictví asi jako koza pěstování petržele a tak by se jim rozhodování v této věci mělo sebrat. Možná by pomohla "zdravotnická" rada - viz NERV.)

13.Zdravotnictví je resortem, kde se vystřídalo nejvíce ministrů zdravotnictví, koncepcí a rozdílných pohledů. Stále jsou nějaké volby, ať již řádné či předčasné, takže lékaři nemají záruku, že se potřebné změny uskuteční. (Žádný ministr za vás neudělá to, co si musíte vyřídit s vedením nemocnic a zdravotními pojišťovnami. Peněz je ve zdravotnictví dost. A přestaňte konečně předepisovat hypochondrům drahé léky. Peníze za ně jsou právě ty peníze, o které byste mohli dostat více ve svém platu. Jenže byste přišli o benefity od výrobců a distributorů léků.)

Narušení zdravotní péče díky údajnému odchodu lékařů do zahraničí prý hrozí v 78 ze 190 nemocnic. Lékaři požadují 1,5 až trojnásobek průměrného platu v zemi, asi jak který. Nyní mají v průměru 50.000 korun za práci včetně přesčasů a službami, chtějí nejméně 70.000 korun základního platu. Na splnění požadavku by bylo zapotřebí až šesti miliard korun z kapes daňových poplatníků. Pro splnění jejich požadavků by jednou z cest bylo zvýšení daní všeho druhu, zejména těch spotřebních a DPH. Zaplaťte nám víc, říkají tak lékaři svým pacientům.

Vůdce vzpoury lékařů Engel prohlásil, že pokud by měl vyzvat lékaře, aby výpovědi stáhli, musejí být platové požadavky lékařů naplněny v plné výši. Ústupky prý už nejsou možné.

Žádný mimořádný zájem českých lékařů o získání místa v cizině se ale v zemích Evropské unie neprojevuje. Lékařské komory v Bavorsku a v Sasku, sousedních spolkových zemích ČTK sdělily, že se jejich dosavadní přírůstek nevymyká normálu. Stejná situace je i v Bádensku-Württembersku, spolkové zemi s třetím největším počtem českých doktorů. Zvýšený zájem českých lékařů se neprojevil ani v Rakousku. Změny v počtu schválených žádostí českých lékařů o vykonávání praxe v Británii nezaznamenal v posledních týdnech ani registr britských lékařů. Během prosince byly zatím schváleny žádosti čtyř českých lékařů, v listopadu sedm a v říjnu také čtyři.

Je to prosté: podat v rámci organizované "výzvy" výpověď s přesvědčením, že "se leknou a přidají nám" se nepochybně jevilo řadě lékařů jako dobrý nápad. Byl to ale nápad pitomý, předem odsouzený k neúspěchu. V dnešní době se ukazuje, že stávkování, demonstrace a podobné akce všeho druhu nevedou k žádoucím výsledkům. Končí to vesměs špatně jako každá domácí hádka spojená s házením talířů. Ono to vypadá jako výdobytek demokracie zejména pro ty, kteří se ještě za starých časů báli i tiše uprdnout před předsedou KSČ nebo odborů a tak dnes s nadšením vykřikují na ulici hesla o spravedlnosti. Řešením je jen jednat, mít opravdové a kvalitní reprezentanty svého oboru a začít především s nápravou poměrů u sebe, ve "své" nemocnici, i když je státní.

Naše zdravotnictví je bohužel ještě stále "socialistické", což vyhovuje především pacientům.  Pokud se chtějí mít opravdu naši lékaři jako prasata v žitě, pak je potřeba naše zdravotnictví zcela a bez výjimek zprivatizovat, zavést soukromé zdravotní pojištění a smířit se s tím, že kdo má více peněz, bude i déle žít a bude mít lepší zdravotní péči. Většině obyvatelstva se ale tahle vyhlídka nelíbí a lékaři odmítají konat dobrodiní.

Budeme si muset vybrat. Asi by bylo nejlepší na dané téma uspořádat referendum a pokud zůstaneme u toho socialistického modelu, budou muset někteří lékaři skutečně odejít nebo si otevřít soukromé ordinace i nemocnice, kde bude vše za hotové. Ale to už velký počet z nich přece udělal. Stačí si to vygooglovat. Možná pro ty další, kteří nechtějí odejít do zahraničí, již není ve zdravotnickém superbyznysu žádné místo.